Je situován na skále nad Vltavou. Je to památné místo v české historii. Bylo to sídlo kněžny Libuše, která zde věštila slávu Prahy a příchod prvních Přemyslovců.
Vyšehrad vznikl o něco dříve než Hrad a znamená začátek české historie. Kníže Vratislav druhý (1061 - 1092) se stal knížetem od roku 1085 a přemístil se z Hradu na Vyšehrad, kde založil kapli, která byla centrem kultury. Během vlády Vratislava druhého ve 2. pol. 11. stol. byl položen základní kámen románského paláce, basiliky sv. Petra a Pavla, basiliky sv. Vavřince a rotundy sv. Martina, která tam stojí dodnes. Po smrti Vratislava druhého r. 1140 nastoupil kníže Soběslav první a Vyšehrad ztratil svůj význam. Král Karel čtvrtý částečně vyzdvihl slávu Vyšehradu, vedl odtud korunovační průvod českých králů přes Nové město, Staré město, Malou Stranu až na Pražský Hrad. Během husitských bouří byl Vyšehrad částečně zničen.
Rotunda sv. Martina.
Stavba v románském slohu z 2. pol. 11 stol. V r. 1878 zrekonstruována v novorománském slohu.
Vyšehradské sady.
Vyšehradské sady jsou na místě jádra královského Vyšehradu. Jsou tam Myslbekovy sochy, " Lumír a písenˇ ", " Záboj a Slavoj " a " Ctirad a Šárka ", které byly přemístěny z Palackého mostu. Vyšehrad byl zdrojem inspirace pro Smatanovu hudbu a Alešovo umění. V zahradách jsou také Dˇábelské sloupy.
Kostel sv. Petra a Pavla.
Původně románský kostel, který rekonstruoval Karel čtvrtý v gotickém slohu. Vybudován v novogotickém slohu v letech 1885 - 1887.
Vyšehradský hřbitov.
Je nejvýznamnějším hřbitovem Prahy už od středověku. Jsou tam pohřbeni významní spisovatelé, hudebníci a umělci, B. Smetana, K. Čapek, K. H. Mácha, B. Němcová, J. Neruda, M. Švabinský, atd. Vedle hřbitova je malá kaple se sochami sv. Ludmily od M. J. Brokoffa ze zač. 18. stol.
Štulcovy sady.
V této zahradě je kopie sochy sv. Václava od J. J. Bendla z r. 1678, která byla převezena z Václavského náměstí v r. 1879.
