O tom, jak jsme chtěli s ušetřit.

Od pradávna je tady v Čechách zažité pravidlo, že kdo šetří má za tři. My s Pavlem jsme se sice poznali v Praze na Národní, ale povedlo se nám tady v Jižních Čechách uhrát šetření energií tím, že vařím, máme dva domy,

j,eden k užitku a druhý pro krásno. Dále ovocný sad, kde sklízíme rybíz, třešně, jablka a švestky. Po ránu dělám kávu v překapávači, někdy polévku z vývaru z kuřete, tortilly z kuřecího masa, zeleniny a jogurtu na ohni a jablkový mošt z robota. Dále vařím špenát ve vaječné placce s bramborovou kaší, řízky s bramborem a okurkovým salátem s cibulí a česnekem, dělám pomazánku z kořenové zeleniny s jogurtem, pizzu se špenátem, houbama a mozzarellou. Pak jsem taky někdy pekla jablkový štrůdl, mramorovou bábovku, rybízový koláč, jablkový koláč a ořechový dort. Dělám si také mátové čaje z vypěstované máty, šípků a hlohu, které sama sbírám stejně jako houby. Šetřím igelitové obaly na odpadky tím, že je vždycky nacpu k prasknutí, dále šetřím toaletní papír, pastu na zuby a šampon na vlasy. Dále uklízím a Pavel pracuje na domech, v létě seká trávu i rákos okolo rybníčku, pak v zimě dělá dřevo. dále celou údržbu domů, dezinfikoje stěny, pracuje na zahradě a řídí chody obou domů. Také jsme pronajímali. Podle mě jsme ušetřili hlavně díky Pavlovi a pokud hospodaříme bude to tak i nadále.